RCPP is financially supporting student of / RCPP finančně podporuje studenta  

English College in Prague / Anglického gymnázia 

See his own school experience described bellow / Své zkušenosti ze studia student shrnul v následujícím textu :

" It’s been four years since I started going to ECP. I came later than everyone else, clueless about where exactly I was going. The beginning was very difficult. I have always had problems meeting new people and fitting in to groups. The fact that I came later than everyone else aggravated these problems even further. I didn’t want to go to lessons alone, but I got a chance which not many people get, which I couldn’t simply throw away and for which I am very grateful. For this chance, I would like to thank everyone, who helped me obtain it. Everyone, who either directly or indirectly, helped with the creation of this scholarship.

As a new student, I had to find my place among my classmates. Friends are a very important part of life. They are the people with whom you spend most of your days. They are a second family. It took a long time to find my place, but after I found it, everything became much easier. I have been through quite a lot with my friends. We’ve been through both joyful and sad moments, but always together. Thus, I would like to thank my friends for every day we’ve spent together, for accepting me among them and considering me a friend too. Thank you for being my second family.

So much school life had changed. I stopped being scared and everything started looking brighter. I didn’t have to force myself to go to school every day. Sometimes, I even looked forward to going to school.

This school didn’t just bring me an improvement in languages and new friends, but it also brought me dreams. Before, I didn’t know what I wanted to do in the future. It was partially because I was younger, but also, because I thought many things were unachievable. Now I know that I want to study history in Japan, that I can write and those are dreams, which are not unachievable any more. My friends play a big role, who support me and some even decided to follow me on my path. Also my Czech teacher thanks to whom I believe I can become a writer and of course, my family.

Family. Family has always been the most important thing in my life. It was my family who helped me overcome the difficult beginning at ECP. It has always supported me and it’s been here for me whenever I needed it. I want to use this moment to thank my family for everything they have ever done for me.

Then, I would like to thank the whole school, for every experience, good or bad. For every new experience. I would like to thank this wonderful institute, for bringing me new dreams, a second family and love.

And lastly, I would like to thank all the people present here today. Thank you for helping me to give this chance to someone else and toether, we will show that no dreams are unachievable.

***

Budou to už 4 roky od doby, co jsem nastoupil na ECP. Přisel jsem později než všichni ostatní, bez pořádné představy, do čeho to vlastně jdu. A tak byl začátek dost těžký. Vždycky jsem měl problém seznámit se s novými lidmi, či zapadnout do kolektivu. To, že jsem přišel později, než ostatní spolužáci v ročníku, tyhle problémy ještě umocnilo. Nechtěl jsem dokonce do hodin ani chodit bez doprovodu, přestávky jsem netrávil se třídou. Ale dostal jsem šanci, kterou spousta lidí nemá, šanci, kterou jsem nemohl zavrhnout, šanci, za kterou jsem velice vděčný. A navíc podporu učitelů, kteří mě do hodin doprovázeli a nechávali trávit čas jinde. A za tuhle šanci a podporu chci poděkovat všem, kteří mi umožnili se jí chopit, všem, kteří se podíleli, ať už přímo či nepřímo na vytvoření tohoto stipendia.

Najít si na Anglickém gymnáziu své místo a přátele mi trvalo dlouho. Ale jakmile jsem si ho našel, najednou byla škola o hodně lehčí. Se svými novými přáteli jsem toho zažil již relativně hodně, dobré časy, i ty horší, ale ve všem jsme byli spolu. A proto moc děkuju všem svým přátelům za každý společný den. Za to, že tu pro mě vždy byli, a za to, že mě mezi sebe přijali, za to, že jsou moje druhá rodina.

A tak se můj život ve škole změnil. Přestal jsem se bát, a všechno začalo vypadat mnohem lehčí. Už jsem se nemusel každý den přemáhat, abych vstal a šel do školy. Začal jsem se do školy těšit.

Tahle škola my ale přinesla mnohem víc, než jen zlepšení v jazycích a nové přátele. Dá se říct, že mi přinesla i nové sny. Dřív jsem nevěděl, co chci v budoucnu dělat. Částečně to bylo díky tomu, že jsem byl mladší, ale taky mi spousta věcí přišla nedosažitelná. Teď vím, že chci studovat v Japonsku, že chci studovat Japonskou historii. Vím, že umím psát, a že se v budoucnu chci psaní věnovat, a to jsou sny, které pro mě už nejsou nedosažitelné. Svůj podíl na tom samozřejmě nesou i moji přátelé, kteří mě v tom podporují, a někteří z nich se dokonce rozhodli jít za těmito sny se mnou. Pak moje profesorka češtiny (doplň jméno), díky které teď věřím, že umím psát, a spisovatelem se můžu stát. Ale samozřejmě i moje rodina.

Právě mí rodiče a sourozenci mi pomohli dostat se přes těžký začátek na Anglickém gymnáziu. Vždy mě všem podporovali, vždy pomohli a vždy tu pro mě byli a jsou.

Moc vám všem, o kterých teď píšu, děkuju. Děkuju i celé škole, za každý zážitek, dobrý i špatný, za každou novou zkušenost, za nové sny, druhou rodinu, i lásku. A hlavně děkujiu vám všem, co jste dnes přišli. Protože právě dnes večer mi pomáháte šanci, kterou jsem sám získal, předat někomu dalšímu. Díky za to,  že někomu dalšímu společně ukážeme, že jeho sny nejsou nedosažitelné.

***